Poděkování

Poděkování dětí, rodičů, organizací....
Život dětem / Poděkování (Page 2)

Náš Honzíček byl skoro před 5ti lety více než 2 měsíce v kóma vigile. Podle lékařů nebyla šance na změnu a dávali mu 10 let života. Honzíček se však probudil. Má díky ischemii poškozený mozek. Chtěli bychom ze srdce poděkovat za možnost absolvování intenzivní 28 denní neurorehabilitaci v Klimkovicích. Honzíček nastupoval do lázní s velkou nestabilitou, protože nárazově vyrostl o 5 centimetrů. To se za ten měsíc povedlo zvládnout a zestabilizovat. Každý den měl 2,5 hodiny neurorehabilitaci a jeho dvě úžasné fyzioterapeutky ho moc chválily, že se opět moc posunul a spolupracoval. Každý den měl také mnoho dalších procedůr jako jodobromové vany, měkké techniky, motomed, vertikalyzátor, spiderwalk, ergoterapie, snoezelen, logopedii, muzikoterapii, biofeedback. Při psychologickém vyšetření se v oblasti analogie posunul za ty 4 měsíce o 2,5 roku. Což je skoro neuvěřitelný skok. Honzík poskočil na své cestě za úplným uzdravením o pořádný kus. Opravdu ze srdce moc děkujeme Život dětem, o.p.s. a všem laskavým dárcům bez kterých by léčba nebyla možná! Díky vaší podpoře se dějí zázraky!

Chtěli bychom moc poděkovat za podporu naší dcery Victorie. Victorii bude brzy 8 let a její psychomotorický vývoj je stále velmi zpožděný, díky silné hypotonii, zrakové vadě a mentální retardaci neumí samostatně chodit ani stát, komunikuje velmi omezeně, neumí se sama najíst, obléct ani moc pohybovat. Má diagnostikovánu DMO, CVI, silnou hypotonii, silnou skoliózu a hemachromatosu, se kterou je v péči Hematologie Motol. Díky daru vaší nadace Victoria mohla čtvrt roku cvičit neurorehabilitace na klinice Astra v Újezdě nad Lesy. Victoria tam cvičí mimo jiné v terapeutických oblecích Terasuit a Teratogs a se spiderem – gumami ve speciálním zařízení, takže tato cvičení není možné provádět doma. Díky cvičení posílila tělo a zlepšila se v chození za ruce a stání s oporou, celkově jí toto cvičení pomáhá v udržení a zlepšení zdravotního stavu. Její stav s v poslední době i díky dalším cvičením a léčbám zlepšuje a stabilizuje. Neurorehabilitační cvičení motivuje a vytváří nové neuronové vazby v mozku a my věříme, že jí pomůže zapojit se více do života. Velmi tímto nadaci Život dětem a všem, kteří pomáhají dětem, děkujeme za podporu. Otec Michal

Chtěli bychom touto cestou již podruhé poděkovat nadaci Život dětem a jejím dárcům za finanční příspěvek na intenzivní neurorehabilitační pobyt dcery Anetky v Centru Hájek. Dcera, které jsou nyní 3 roky a 4 měsíce, trpí spinální muskulární atrofií. Absolvovala genovou léčbu a nyní pracujeme na zpevnění jejího svalstva a zlepšení celkové stability při chůzi; problémy jí dělají zejména terénní nerovnosti, schody a svah. Druhý Anetčin terapeutický pobyt v Centru Hájek jsme museli z důvodu delšího respiračního onemocnění přesunout z podzimu 2024 na leden 2025. Dcera zde opět absolvovala klíčový program TheraSuit spolu s dalšími doprovodnými terapiemi (termoterapie, masáže, Vibramoov, synergická reflexní terapie, motomed ad.). Oproti jejímu prvnímu takto intenzivnímu cvičení na jaře minulého roku již všechny aktivity absolvovala radostně a s úsměvem, takže máme ze cvičení dobrý pocit a věříme, že toto intenzivní cvičení jí pomohlo se opět o něco přiblížit k samostatnosti. Ještě jednou Vám děkujeme za finanční podporu.

Damianek trpí vrozenou genetickou metabolickou poruchou – deficitem Alfa-1 antitripsinu, smíšenou poruchou imunity a defektem síňového septa. Damián na první pohled působí jako zcela zdravé dítě. Mluví, běhá, je veselý. Avšak prognózou u jeho diagnózy je poškození jater a vznik chronické obstrukční plicní nemoci, kdy je nutná transplantace jater a plic. S Damiankem je nutné docházet na pravidelné lékařské kontroly – metabolické poruchy, nutriční ambulanci, pneumologii, imunologii, gastroenterologii, je nutné mu provádět pravidelné krevní testy a sonografii, plicní zátěžové testy, vzhledem k diagnóze, kdy je potřeba kontrolovat zvětšení jater, sleziny, změn na plicích a srdci. Máme za sebou i první pobyt v lázních. Damian trpí onemocněním, na které není v současné době žádná účinná léčba. Jediné, co my rodiče můžeme dělat, je podporovat správnou funkci jeho orgánů. Zdravým životním stylem. Tedy zdravým stravováním a posilováním plic. Už nyní se snažíme, aby Damiánek cvičil, aby se zdravé cvičení stalo součástí jeho života. Dar byl poskytnut na pravidelné individuální rehabilitační cvičení, zaměřené na podporu pohybového aparátu, plic a správné fungování trávení. Cvičení Damianka moc bavilo a to je pro mě velice důležité. Já jsem se naučila, jak správně cvičit s tak malým dítětem. Které cviky jsou vhodné a které ne. Naučili jsme se společně cvičit s cvičebními pomůckami a ve cvičení pokračujeme i v domácím prostředí. Všem dárcům bychom rádi poděkovali za to, že na nás myslíte a podporujete nás. Vaše pomoc je pro nás nesmírně důležitá, vážíme si jí a jsme vám za ní opravdu vděční.

Dobrý den, chtěla bych za naši patnáctiletou slečnu Leontýnku , která má dětský autismus nízko funkční, těžkou mentální retardaci, úzkostnou poruchu a je plně závislá na naši pomoci poděkovat Život dětem, o.p.s. za příspěvek na delfíní terapii v Egyptě, kde jsme s nimi plavali na otevřeném moři v jejich přirozeném prostředí. Přesto, že Týnka má za sebou jednu zkušenost s delfíní terapií a výsledky byly pro nás víc než uspokojivé (během dvou měsíců se naučila číst, nastartovaly se veškeré učící se receptory a učení šlo lehce, byla méně úzkostná), nyní po zkušenosti plavání s delfíny na otevřeném moři v jejich přirozeném prostředí, musím říct, že tahle rodinná terapie je nepřekonatelná. Ještě nevíme, jaké výsledky se dostaví v dalších dnech, ale hned na lodi byla vidět menší přecitlivělost na zvuky – především na ženský smích a ženské hlasy ji přestaly vadit. Zvonění, jak ve škole téměř přehlížela a zvonění zvonečku vnímala jako normální, zklidnila se a je více tady a teď. Zklidnění a přecitlivělost na zvuky pokračuje i doma, ale také na terapiích, na které Týnka dochází. Lépe přemýšlí – říká si o pomoc, je evidentně vidět lepší porozumění řeči. Také se spravila houpavá chůze, kdy Týnka chodila široko s nohama od se. Po příjezdu domů jsme šli na procházku a viděli obrovskou změnu. Týnka chodí s nohami u sebe, to je skvělé! Za to sice asi nemohou delfínci, ale určitě za to může pobyt na lodi:-). Již teď víme, že není potřeba léčit jedince s hendikepem, ale celý rodinný systém. (aspoň ten nejbližší). Nezapomenutelný pocit máme všichni z toho, když jsme se drželi ponoření v maskách rukama pod vodou a čekali až zahlédneme delfínky. Když k nám připlavali, konečně jsme já, manžel a syn zjistili, jak se Týnka cítí. Každodenní naše otázka se nám zobrazila v jediném okamžiku – cítila se požehnána, blažená stejně jako my tři. Nebyl tam jiný vjem, dosáhli jsme všichni čtyři toho, co jsme chtěli. Tady totiž Týnka nepotřebovala porozumění řeči a mluvenou řeč, tady jsme byli všichni 4 na jedné lodi. Ještě jednou děkuji všem dárcům, jste skvělí a my si toho velice vážíme.

Krásný den, moc zdravíme vás i všechny z nadace. Jsme ohromně vděční za tak velký dar být s Patrikem u moře. Syn Patrik bude mít 6 let, má dětský autismus středně těžkého stupně, ADHD a středně těžké mentální postižení. Patrik udělal velký pokrok ve vývoji a jsem si jistá, že to bude pobytem ve Velice. Při cestování byl výrazně klidnější a po pobytu říká nová slova. Je to obrovský milovník moře a vychutnával si každou vlnu plnými doušky. Bohužel dcera nám na pobytu onemocněla, dostala vysoké horečky, tak to bylo několik dní hodně náročné. Velice děkujeme všem z organizačního týmu za pomoc. Jsou to skvělí lidé se srdcem na pravém místě. Pomohli nám zařídit cestu za lékařem, obstarání léků a vše okolo její nemoci. Naštěstí se z toho vyvrbila „jen“ angína a po nasazení a zabrání antibiotik se ji ulevilo a mohla i k moři. Dcera má sníženou imunitu a je silný alergik. I přes tuto nepříjemnost jsme si zbytek dnů velice užili. Byli jsme ještě víc vděční, že můžeme být spolu, „zdraví“ a ještě k tomu jsme měli příležitost být na vzácném a léčivém místě – u moře. Naštěstí jsme stihli ke konci pobytu výlet na Kokkino Nero, kde mě Patrik hodně překvapil, když se do vody ponořil. Minulý rok se hodně bál a do vody nechtěl. Tyto lázně jsou úžasné a děkujeme za tento výlet. Velice děkujeme, že jsme měli tu možnost se pobytu zúčastnit, načerpat energii, neřešit problémy všedních dnů a užít si moře. Obrovsky si cením vás všech, kteří pomáháte nemocným a děkuji za vše z celého srdce. Přeji ať se vám daří a věřím, že tyto neuvěřitelně krásné činy pro druhé se vám mnohonásobně vrátí zpět, a i vy budete zdraví, šťastní a spokojení ♥ S láskou, maminka Patrika

Chtěla bych moc poděkovat nadaci Život dětem a především všem, kteří přispívají a tím pomáhají nemocným dětem. Díky Vašemu příspěvku jsme pořídili pro moji dceru Barborku speciální kočárek X-Rover. Předností X-Roveru jsou jeho terénní vlastnosti a možnost připojení k cyklistickému kolu. S Barborkou tedy můžeme jezdit na výlety na kole společně se starším synem, ale i chodit po nezpevněných cestách a celkově být více v přírodě. Naše dcera brzy oslaví 4. narozeniny. Bohužel se narodila se vzácným genetickým onemocněním ADCY5 mutation, které má na světě cca 400 osob. V Čechách je zatím jediným známým případem. Onemocnění se projevuje tím, že je silně hypotonická („hadrová“) a k tomu se u ní objevují dyskineze (nekontrolovatelné pohyby končetin). Naštěstí po mentální stránce je na tom lépe než pohybově. V současné době se doplazí, kam potřebuje a podsouvá si kolínka pod bříško. Zatím ale ještě nesedí, neleze a ani nemluví. Proto jsme na procházkách a výletech odkázáni výhradně na kočárek. Trochu jsem měla obavy, jak Barborka vydrží sedět v novém kočárku, ale hned od začátku se jí v něm líbilo. Její úsměv je pro mě nejlepším ukazatelem, že jsme zvolili správně! Děkuji moc, Maminka Barborky

Dobrý den, v loňském roce přispěla Nadace Život dětem o.p.s. našemu synovi Jirkovi na polohovací zařízení Baffin trio. Jirka má 20 let. Po narození, ještě v inkubátoru, měl krvácení do mozku, z kterého se vyvinula DMO – spastická kvadruparéza. Má také epilepsii, nyní naštěstí kompenzovanou, zrakové postižení korigované brýlemi. Nechodí, sám nestojí ani nesedí, musí být krmen a polohován. I přes to všechno je to veselý mladý muž, který se rád směje. Po roce čekání na dodání Baffina se Jirka dočkal a my ho můžeme kvalitně a bezpečně vertikalizovat ( čehož sám – bez pomoci, není schopen). Moc Vám všem z nadace a všem dárcům děkuji a posílám foto spokojeného Jirky. S úctou Dagmar, máma

Vážení, jménem celé naší rodiny bych Vám chtěl vyjádřit upřímné poděkování za Váš příspěvek na pořízení nového invalidního vozíku pro naši dceru Izabelku. Vaše podpora nám nesmírně pomohla a umožnila nám zajistit Izabelce lepší kvalitu života. Díky Vaší pomoci můžeme Izabelce přizpůsobit vozík aktuálním potřebám a díky speciální sedací ortéze bude moci zdravěji sedět a aktivně se zapojit do všech činností, které ji baví. Je pro nás nesmírně důležité, aby Izabelka mohla i přes svůj handicap žít co nejvíce samostatný a plnohodnotný život. Vaše štědrost nám dodala naději a sílu. Jsme nesmírně vděčni za to, že jsme narazili na takové obětavé lidi jako jste Vy. Ještě jednou Vám děkujeme za vše.
O Izabelce:
Izabelka se narodila jako zdravé a veselé miminko. Bohužel, v necelých dvou letech jí byla diagnostikována spinální svalová atrofie (SMA) typu 2. Tato vzácná genetická porucha postihuje motorické neurony v míše a způsobuje svalovou slabost a úbytek. Izabelka se od té doby naučila žít s imobilitou. Nikdy nestála ani nechodila. Pohybuje se pouze na invalidním vozíku, avšak i přes svůj handicap je nesmírně aktivní a optimistická. Miluje učení, čtení, malování a trávení času s rodinou a přáteli. I přes fyzické omezení je Izabelka výbornou studentkou a s vyznamenáním zvládá základní školu. V posledních měsících se však Izabelčin stav zhoršuje. Začíná se u ní prohlubovat skolióza páteře a hrozí jí nutnost operace. V souvislosti s tímto zákrokem musíme pořídit nový invalidní vozík, který bude lépe vyhovovat Izabelčiným aktuálním potřebám. K vozíku bude nutná i personalizovaná sedací ortéza, která zajistí Izabelce optimální podporu a pohodlí. S úctou, tatínek Izabelky.

Emilku máme v pěstounské péči od jejího narození. Její biologická máma ji zanechala v porodnici a tak se ocitla u nás v přechodné pěstounské péči. Když se zjistilo, že holčička trpí SMA 1. typu rozhodli jsme si ji ponechat a venovat se jí na 100%. Emilka podstoupila genovou léčbu Zolgensmou, různá vyšetření u specialistů, rehabilituje, jezdí na hipoterapie, do bazénu, na masáže, používá mnoho kompenzačních pomůcek. A i když neleze, postojí jen chviličku, nechodí, má slabé ručičky, má skoliozu páteře, její zdravotní stav je stabilizovaný. Pozorujeme i malé pokroky. Celkově se zpevnila, sedí s oporou – chviličku i sama, jezdí na invalidním vozíku a snaží se stát v chodítku a ťapat. Je to velká bojovnice. Holčička musí posilovat, cvičit a rehabilitovat celý život. Hlavně proto, aby se jí nezhoršilo trávení, polykání a dýchání. Fyzioterapie má Emilka 2x týdně a hipoterapie 1x týdně, 1x týdně plave a 1x týdně má masáže. Tyto terapie nehradí zdravotní pojišťovna a tak je to pro naši rodinu s ještě 15 letým synem, hodně finančně náročné. Velice si vážíme Vaší pomoci a děkujeme dárcům, kteří i v této nelehké době pomáhají, přispívají a tím Emilce umožňují žít ve zdraví. Děkujeme!